Položme si jednoduchou otázku: Proč vůbec míru okamžitého opuštění (anglicky bounce rate) řešit?

Odpověď? Efektivita.

Tohle číslo mi říká, kolik lidí odešlo z konkrétní stránky webu bez toho, aniž by udělalo nějakou akci.

Když už někoho dostanu na web, chci aby co nejvíc lidí:

• Udělalo konverzi
• Bylo natolik zaujato obsahem, že mají potřebu proklikávat další informace

I když dostanete na váš web tisíce lidí, je vám to k ničemu, pokud jen 50 z nich provede konverzi. Paradoxně na tom bude lépe webová stránka, kterou navštíví třeba jen 300 uživatelů a třetina z nich (tedy 100) udělá to, co chcete.

O tom, jak může být zrádná vysoká návštěvnost jsme se více rozepsali ve článku o tom, zda má smysl psát blog a jak měřit jeho návratnost.

Přitom na snížení míry okamžitého opuštění stačí drobnosti. Zkuste třeba toto…

1) Optimalizujte marketingové kanály

Sám průběžně testuji různé kampaně. Jejich textaci, cílení, směřování. Přestože mě to nebaví, vyplatí se to.

Dlouhodobě tím totiž zvládnete snížit míru okamžitého opuštění až v desítkách procent.

Rozhoduje relevance. Když mám web pro mladé maminky, chci cílit na ně. Ne na teenagery, studenty, tatínky.

Sice tím ukrojím pořádný kus návštěvnosti, ale ušetřím tím peníze, které zpětně reinvestuju do cílové skupiny, která se mi vyplatí.

Testujte, zkoušejte.

2) Dávejte na web relevantní informace pro cílovou skupinu

Předchozí situace má i druhou stranu. Jakou?

Když už cílíte správnou reklamou na správné publikum, chcete i správnou vstupní stránku. Pokud lidé přijdou a nenajdou potřebné informace, opustí vás. Doplněním tomu zamezíte.

Příklad?

Pro jeden projekt mi z analýzy klíčových slov vyšlo, že lidé hledají jednu konkrétní službu často v souvislosti s lokalitou. Tak jsem údaj o místu působení doplnil na vstupní stránku.

Výsledek? Snížení míry okamžitého opuštění vybrané stránky o 10 %.

V souvislosti s tím se vyplatí čas od času tvořit speciální přistávací stránky přímo na míru klíčovým slovům, která vás obchodně zajímají. Lépe tím zacílíte kampaně i optimalizaci pro internetové vyhledávání.

3) Zlepšete čitelnost obsahu

Mít správný obsah je fajn. Ale musíte to umět čtenářům i správně naservírovat, aby byl dobře čitelný.

Funguje to jako v restauraci. Když dobré jídlo vypadá špatně, tolik lidí si na něm nepochutná.

Pro lepší čitelnost obsahu nastudujte základy webové typografie. Minimálně:

• Správné dělení do odstavců
• Dobrá velikost písma
• Zvýrazňování důležitých informací
• Nadpisy a podnadpisy
• Kontrast

4) Zlepšete rychlost načítání webu

Působení online znamená jedno – boj o pozornost.

Dnešní uživatelé webu totiž mají:

• Mnohem víc možností
• Mnohem méně času

Musíte je zaujmout hned a na první dobrou. Čím pomaleji se bude stránka načítat, tím víc lidí ztratí trpělivost a opustí web.

Myslet byste měli minimálně na:

• Rychlost serveru
• Velikost obrázků
• Cache paměti
• Množství požadavků na načtení před textem

Web pohodlně otestujete za okamžik přes nástroj PageSpeed insight.

Doporučujeme ještě článek na téma jak rychlosti načítání webu ovlivňují tržby a konverze.

5) Zapracujte na prolinkování webu

Vedle SEO mají interní odkazy výhodu, že udrží uživatele déle na webu. Čím víc informací uživateli nabídnete přes odkazy, tím větší šance, že jeden z nich využije.

Čímž opět snížíte bounce rate webu.

Při tvorbě interních odkazů určitě myslete na:

• Konkrétnost textu odkazu – Když už odkazujete na článek o GDPR, raději v odkazu napište informace o GDPR než zde. Vedle pozitivního vlivu na SEO tím spíš napovíte uživateli, co pod odkazem najde.
• Nedávejte v textu moc odkazů krátce po sobě – Uživatel tím dostane rozhodovací paralýzu a když má moc možností, raději z nerozhodnosti neklikne na nic.

6) Zaháčkujte si čtenáře

Kdybych měl někomu doporučit jen jednu copywriterskou techniku se skvělým poměrem náročnost/efekt, pak jde o zaháčkování.

Co to je?

Vložíte do textu slova a fráze, které přimějí čtenáře číst dál. Přes provokování zvědavosti. Použil jsem to na vás i teď. O řádek výš.

Když přimějete uživatele ke čtení, spíš získá informace, které chcete předat. A tím zvýšíte šanci, že udělá to, co po něm chcete.

Jaké jsou časté fráze pro zaháčkování:

• A víte, co je na tom nejlepší?
• Co to je?
• Asi si teď říkáte:
• Teď už stačí jediná věc:

Nepoužívejte to moc často. Pouze tam, kde chcete sdělit něco důležitého a hrozí, že přijdete o uživatelovu pozornost.

7) Responzivita webu

Trochu staromódní rada pro rok 2018?

Bohužel ne. I dnes stále nacházím hromadu webu, které neřeší responzivní design webu.

Čím dál víc lidí přitom používá vyhledáváč přes mobil. Ani já nepatřím k výjimce a řadu informací čtu doma z mobilu z pohodlí postele.

No a když váš obsah nebude čitelný pro můj mobil, nebudu vás číst a odejdu. Vyhněte se této chybě.

8) Na závěr vždy vyzývejte k akci

Návštěvníka webu si vždy představte jako někoho, kdo zabloudil a potřebuje navést.

Když už někdo dočte obsah webu, měl by od vás zcela jasně vědět, co má dělat dál. Sdílet článek? Přečíst si něco dalšího? Prokliknout se k objednávce?

Vždy uveďte na závěr jasnou výzvu k akci. Jinak tím zbytečně přijdete o lidi, které chcete webem získat.

Nezapomeňte, že vysoký bounce rate není vždy problém

Vždy přemýšlejte nad každou stránku v kontextu celého webu.

Příklad?

Když web obsahuje stránku s pobočkami, většina lidí přijde, přečte si adresu a odejde. Za mě dobrý.

To samé u článků. Čtenář přijde na web, přečte si článek a pak odejde. S tím, že si v budoucnu možná přečte i nějaký další. Za mě taky v pohodě.

Ale třeba u navigace, menu, rozcestníku? Tady už je vysoká míra opuštění problém. Protože lidé sem přijdou ve chvíli, kdy se potřebují zorientovat. A vysoký bounce rate říká, že tuto úlohu rozcestník neplní.

Váháte stále, jak snížit bounce rate a mít úspěšnější web? Napište nám. Obratem se vám ozveme.