INIZIO blog

Jak jsme hackovali stát a Vojta vyhrál Turris Omnia

Když jsme poprvé viděli s kolegou Michalem na twitteru výzvu k prvnímu státnímu hackathonu, bylo nám jasné, že u toho nesmíme chybět. Okamžitě jsme se tedy přihlásili a pak na něj na několik měsíců zapomněli.

Týden před akcí se k nám přidal ještě Martin Hlaváč a v pátek 15. září jsme hned po práci vyrazili směr Praha přímo do srdce NKÚ na Jankovcově ulici. Velmi příjemná byla možnost rezervace parkovacího místa před budovou.

Od celé akce jsme toho moc neočekávali a spíše jsme se těšili, že si popovídáme mimo práci a poznáme nějaké nové lidi. Také jsme moc energie nevěnovali ani datovým sadám. Když jsme je poprvé otevřeli, říkali jsme si: „tohle je určitě nějaký vzorek, dají nám určitě lepší“. No, nestalo se a tak v 16:10 začala prezentace těch samých datových sad.

Že to kluci od státu berou vážně, jsme poznali hned, na garážové párty by asi prezident NKÚ neměl otevírací slovo. Stále jsme však vůbec neměli jasno v tom, na čem budeme následujících 24 hodin dělat. V průběhu prezentací jsme neustále omílali jeden nápad za druhým, dokud nepřišly prezentace nápadů lidí, kteří tomu věnovali pozornost už před začátkem a na akci přišli připraveni. Už jsme skoro chtěli vyjet s vlastním nápadem předělat vyhledávání CÚŽK do nějakého použitelného formátu, když jsme přišli na to, že už někdo udělal pár let před námi ikatastr.cz. Takže zase nic.

Nakonec jsme se přidali do týmu pražského úředníka – Vojty Nitry, který nás zaujal zejména tím, že měl nápad a nebyl programátor – to chce odvahu 😀

Převlékli jsme se tedy do tepláků, pantoflí a šli se posilnit výborným kafem a spoustou dobrot, které po celou dobu hackathonu velmi štědře zajišťoval organizační tým. Celkově bylo vidět, že akci nepodcenili, příprava a celkové organizační zajištění bylo na skvělé úrovni.

Profesionálně jsme začali čmárat na papír velikosti A5, nicméně po třech bublinách bylo jasné, že vlastně vůbec nevíme, co od dat očekávat. Zkusili jsme to tedy jinak, založili jsme TRELLO a Slack kanál, nastartovali databázi v AWS-RDS a pustili se do konverze prvních CSV o státních budovách. Michal psal v Pythonu, Martin v PHP, Vojta začal připravovat RÚIAN podklady v Excelu a já jsem jim nosil kafe.

Chtěli jsme jít rychle k cíli a neztrácet čas implementací vizualizace či tabulkových přehledů, takže jsme se rozhodli nejprve vše narvat do MS POWERBI a pak uvidíme. Cíl byl jasný, chceme jít rozumně spát a druhý den už jen ladit vizuál. Jak asi tušíte, čištění a konverze státních dat do MYSQL byl trochu oříšek, takže po 4 hodinách usilovné práce jsme měli teprve první dvě tabulky připravené k importu.

Nahodili jsme tedy vzdálenou plochu s Widlema, zapnuli PowerBi a začali tam sypat data. To už šlo hladce, vždyť jsme také profíci. Do té doby jsme už udělali asi dva jiné projekty 😀 První zásek přišel hned záhy, když jsme použili preview feature PowerBi – ARCGIS mapu, která je zatím jen pro testovací účely. No a hned jak jsme vše narvali do cloudu a pokusili se vyjet první iframe, dostali jsme hlášku „This feature is not yet…“. No nic, další dvě hodiny jsme přemlouvali jiný typ mapy, aby nám začal fungovat a zobrazovat data stejně jako předchozí mapa, nicméně marně. Udělali jsme tedy rozptyl, který vypadá stejně sexy jako zobrazení v mapě.

Mezitím začali první účastníci odpadat a šli se vyspat. Nocleh byl totiž také zajištěn, dokonce s odborným dohledem PČR pro nic nerušící spánek znavených účastníků 😀

Vydrželi jsme asi do půl třetí, nicméně už jsme viděli, že máme prakticky hotovo. Na druhý den už jsme plánovali jen kosmetické úpravy a zasazení do nějaké statické stránky. Ještě nad ránem si však Michal začal testovat knihovnu Gatsby, přeci jen jsme chtěli, aby výsledek nějak vypadal. Nechtěli jsme ve finále mít nic, co nebudou jen statické soubory, aby se daly narvat do S3 nebo třeba Github Pages, kvůli jednoduchému hostingu statických stránek.

Ve tři jsme to zabalili a přesunuli se do superhlídané ubytovny. Tou byla nějaká chodba, kde za pultíkem seděl pan policista a uvítal nás se slovy: „uložte se tam vzadu, tady mezi těma rámama by to nebylo dobré, jsou tam nějaké senzory, tak ať se nespustí alarm“. Nejsme nároční klienti, tak jsme rozhodili karimatky a ulehli k ničím nerušenému spánku. Dali jsme si krásné 4 hodiny, když kolem nás a přes nás začali chodit další účastníci a organizátoři. Ustlali jsme si totiž přímo u vstupních dveří, což jsme ve tmě nezaznamenali. Já měl celkem kliku, ale Michal spal přímo u dveří, takže to měl jak v bojové zóně.

V osm se podávala snídaně, k naší převeliké radosti nezapomněli organizátoři ani na párky 😀 Zbytek dne jsme pak věnovali nápovědě aplikace, dodávání dalších datových sad (například vliv teploty na nezaměstnanost) a formalitám, které bylo třeba splnit pro účast v soutěži (popis aplikace, screenshoty, zdrojáky apod.). V podvečer grandfinále si pak začal Vojta trénovat prezentaci, připravil si fešné papírky s nápovědou. Po šesté hodině nahodil sáčko a jako 9. tým jsme se vrhli do prezentace.

Bohužel nám v osm zavírali náš velkoparking před NKÚ, takže jsme se rozhodli vyrazit na cestu domů do Budějovic a neúčastnit se vyhlašování vítězů – zůstal akorát Vojta, jelikož je z Prahy.

Jaké bylo naše předvapení, když jsme se po Twitteru dozvěděli, že jsme se umístili na druhém místě.

A tak Vojta vyhrál Turris Omnia.

Moc děkujeme orgům za super připravenou akci, první svého druhu v Čechách. Velký dík také patří úředníkům, kteří tlačí káru otevřených dat a akci vůbec umožnili. Díky nim jsem změnil názor na 0,015% (18/123054, údaj z roku 2015 😀 ) úředníků.

Potkáme se na dalším hackathonu, kde se tentokrát již pokusíme o první příčku!

Aplikaci naleznete na http://nku-hackaton.s3-website-eu-west-1.amazonaws.com, komplet podklady potom na https://github.com/phenixiim/hackathon.

Související příspěvky:

Autor: